Noty zdarma na klavír, kytaru a flétnu. S akordy, taby a textem, od roku 2008.

Kurz zobcové flétny od začátku · lekce 2 z 11

Držení flétny, dech a nasazení tónu

Redakce noticky.net · 1. 11. 2026

Reklama

Zobcovou flétnu drž levou rukou nahoře a pravou dole, šikmo dolů v úhlu asi 45 stupňů, hubičku jen mezi rty. Každý tón začínej jazykem na slabiku „tu“ nebo „du“ a foukej klidným, rovnoměrným proudem vzduchu z bránice. Tahle lekce ukáže, jak na to a jak to procvičit.

Postoj těla

Dobrý tón začíná u postoje. Stůj rovně, váha na obou nohou, ramena volně dole. Když sedíš, seď na přední polovině židle, záda se nedotýkají opěradla a nohy jsou celou plochou na zemi. Hlava je vzpřímená, ne předkloněná k flétně. Flétna jde k ústům, ne ústa k flétně.

Lokty drž volně od těla, asi na šířku pěsti. Přitisknuté lokty stahují ramena a hrudník a dech je pak mělký. Flétna míří šikmo dolů, zhruba v úhlu 45 stupňů. Když ji držíš skoro vodorovně jako příčnou flétnu, zápěstí se lámou a prsty nedovírají dírky.

Kam patří ruce a prsty

Levá ruka je nahoře, blíž hubičce. Pravá dole. Platí to pro praváky i leváky.

PrstLevá rukaPravá ruka
Paleczadní dírka (0)podpírá flétnu zezadu pod 4. až 5. dírkou
Ukazováčekdírka 1dírka 4
Prostředníčekdírka 2dírka 5
Prsteníčekdírka 3dírka 6
Malíčeknehraje, volně nad flétnoudírka 7

Flétna stojí na třech bodech: na rtech, na palci pravé ruky a na palci levé ruky. Díky tomu ji udržíš, i když zvedneš všechny ostatní prsty. Vyzkoušej si to: zakryj jen zadní dírku palcem levé ruky, pravým palcem podpírej a ostatní prsty zvedni. Flétna se nesmí kývat.

Prsty jsou lehce zakulacené, jako když držíš malý míček. Dírky zakrýváš bříškem posledního článku, ne špičkou. Netlač. Stačí, aby dírka byla zakrytá celá, silný tlak prsty jen unaví a zpomalí. Zvednuté prsty drž 1–2 cm nad dírkami, aby se rychle vrátily.

Jak dýchat

Na flétnu nepotřebuješ velký objem vzduchu, ale potřebuješ rovnoměrný proud. Kolísavý dech znamená kolísavý a falešný tón.

  1. Nádech nosem nebo koutky úst, klidně a bez zvedání ramen. Při nádechu se má rozšířit břicho a spodní žebra, ne horní část hrudníku.
  2. Výdech pomalý, jako bys foukal do svíčky tak, aby se plamen jen ohnul, ale nezhasl.
  3. Nádech patří do pomlk a na konce frází. Nedýchej uprostřed slova písničky.

Hluboké tóny (c1, d1, e1) potřebují pomalejší a jemnější vzduch, vyšší tóny rychlejší. Neznamená to foukat silněji, ale „užší“ proud, jako když říkáš „ú“ místo „ó“.

Řez hlavicí zobcové flétny s bločkem, průduchem a břitem
Řez hlavicí zobcové flétny. A je špalík (bloček), B průduch a C břit, na kterém vzniká tón. Obrázek: Sleske, CC BY-SA 4.0 (Wikimedia Commons)

Nasazení tónu jazykem

Nasazení je začátek tónu. Na flétně se tón nezačíná „hm“ nebo výdechem, ale krátkým pohybem jazyka, jako bys šeptal slabiku.

  • „Tu“ dává zřetelný, ostřejší začátek. Hodí se pro krátké tóny, pochody a rychlé pasáže.
  • „Du“ je měkčí. Je to základní nasazení, které používáš většinu času, hlavně v písničkách a pomalých melodiích.

Špička jazyka se dotkne místa těsně za horními zuby, kde začíná patro, a hned odskočí. Vzduch přitom proudí pořád, jazyk ho jen na okamžik přeruší. Mezi tóny se tedy nemáš nadechovat ani přestávat foukat. Představ si, že vyslovuješ „du du du du“ šeptem, bez hlasu.

Tón končí tak, že jazyk přeruší vzduch znovu, nebo že prostě přestaneš foukat. Nekonči tón „vyfouknutím“ do ztracena, tón by na konci klesl a zněl falešně.

Hubička zobcové flétny zblízka
Hubička a okénko s břitem. Hubičku vkládej asi 1 cm mezi rty, zuby se jí nedotýkají. Foto: Joan, CC BY 3.0 (Wikimedia Commons)

Cvičení

Všechna cvičení hraj na tónu H (palec a ukazováček levé ruky) a s metronomem na tempu 60.

  1. Tři body. Drž flétnu jen palci a rty 30 sekund, ostatní prsty nad dírkami. Opakuj 3×.
  2. Dlouhé tóny. 6 tónů H po 4 dobách, mezi nimi 4 doby pauza na nádech. Tón musí být stejně silný od začátku do konce.
  3. Du du du du. 8 taktů čtvrťových not na „du“, bez přerušení dechu mezi notami. Nádech jen na konci každého druhého taktu.
  4. Tu a du. Střídej takt na „tu“ a takt na „du“, celkem 8 taktů. Poslouchej, jak se liší začátek tónu.
  5. Osminy. Až jdou čtvrťové noty čistě, zahraj 4 takty osmin (dvě noty na jednu dobu) na „du du“. Tempo nech 60.
  6. Zrcadlo. Zahraj cvičení 3 před zrcadlem. Kontroluj ramena, lokty, úhel flétny a jestli se nezvedají prsty.

Typické chyby

  • Ramena u uší. Při nádechu se nezvedají. Když jsou nahoře, dech je mělký a rychle dochází.
  • Nafouklé tváře. Tváře zůstávají volně u zubů, vzduch jde rovnou do flétny.
  • Nasazení hrdlem. Tón začíná „h“ nebo cvaknutím v krku. Začátek tvoří jen jazyk.
  • Jazyk mezi zuby. Jazyk ťuká za horní zuby, ne mezi rty a do hubičky.
  • Dýchání po každé notě. Vzduch proudí bez přerušení, jazyk jen odděluje tóny.
  • Prsty daleko od dírek. Vysoko zvednuté prsty se vracejí pomalu a nepřesně.

Časté otázky

Mám nasazovat tu, nebo du?

Základ je měkké „du“, které použiješ ve většině písniček. „Tu“ se hodí tam, kde chceš tón zřetelně oddělit nebo hraješ krátce a rázně.

Proč se mi při hraní točí hlava?

Do flétny jde méně vzduchu, než vydechuješ, a začátečníci se nadechují zbytečně zhluboka a často. Nadechuj se méně a před dalším nádechem vydechni zbytek vzduchu.

Kde má být palec pravé ruky?

Zezadu pod flétnou, zhruba proti mezeře mezi 4. a 5. dírkou. Nese váhu flétny, žádnou dírku nezakrývá.

Mám hrát vestoje, nebo vsedě?

Obojí je správně. Vestoje se lépe dýchá, vsedě se pohodlněji cvičí delší dobu. Vždy hlídej rovná záda.

V další lekci Hmaty na zobcovou flétnu uvidíš celou tabulku hmatů a číslování dírek. Pak hned navážeme prvními tóny H, A, G a první písničkou v lekci První tóny H, A a G.

Noty na první hraní

Další návody