Noty zdarma na klavír, kytaru a flétnu. S akordy, taby a textem, od roku 2008.

Hudební nauka od začátku · lekce 1 z 13

Notová osnova

Redakce noticky.net · 1. 11. 2026

Reklama
Prázdná notová osnova s pěti linkami
Foto Pearson Scott Foresman, Public domain, Wikimedia Commons

Notová osnova je pět vodorovných linek se čtyřmi mezerami mezi nimi, do kterých se zapisují noty. Linky i mezery se počítají zdola a jména not určuje klíč na začátku osnovy. V houslovém klíči jsou na linkách tóny e1, g1, h1, d2, f2 a v mezerách f1, a1, c2, e2.

Linky a mezery

Osnova má pět linek a čtyři mezery. Nota může ležet na lince (linka prochází středem hlavičky) nebo v mezeře (hlavička vyplní prostor mezi dvěma linkami). Každý posun o jedno místo nahoru znamená o jeden tón výš. Uvnitř osnovy je tak devět poloh, další dvě jsou těsně pod první a nad pátou linkou.

  • První linka je dole, pátá nahoře. Nikdy se nepočítá shora.
  • První mezera je mezi první a druhou linkou, čtvrtá mezi čtvrtou a pátou.
  • Výška noty se čte jen podle svislé polohy. Vodorovně jdou noty za sebou v čase, zleva doprava.
Notová osnova s vyznačenými pěti linkami a čtyřmi mezerami
Pět linek (vlevo, anglicky lines) a čtyři mezery (vpravo, spaces) notové osnovy. Obrázek: Member at en.wikibooks, CC BY-SA 3.0 (Wikimedia Commons)

Názvy not v osnově

V češtině se tóny jmenují c, d, e, f, g, a, h a pak znovu c. Těmto sedmi tónům odpovídají bílé klávesy klavíru. Jaký tón leží na které lince, určí klíč. Nejčastější jsou dva.

MístoHouslový klíčBasový klíč
5. linkaf2a
4. mezerae2g
4. linkad2f
3. mezerac2e
3. linkah1d
2. mezeraa1c
2. linkag1H
1. mezeraf1A
1. linkae1G

Podrobně se každému klíči věnují návody houslový klíč a basový klíč. Česká terminologie používá místo anglického B písmeno H. Naše b je tón o půltón nižší než h.

Pomocné linky

Tóny, které se do osnovy nevejdou, se píší na krátké pomocné linky nad nebo pod osnovou. Pomocná linka je jen tak široká jako hlavička noty a vzdálenosti mezi pomocnými linkami jsou stejné jako v osnově. Nejznámější nota na pomocné lince je c1, takzvané střední C. V houslovém klíči leží na první pomocné lince pod osnovou, v basovém klíči na první pomocné lince nad ní.

Víc než tři pomocné linky se čtou špatně. Proto se velmi vysoké nebo nízké pasáže píší o oktávu níž nebo výš se značkou 8va (hraj o oktávu výš) nebo 8vb (hraj o oktávu níž) a přerušovanou čarou nad či pod notami.

Noty na pomocných linkách nad a pod notovou osnovou
Noty na pomocných linkách. Krátké linky mají stejné rozestupy jako linky osnovy. Obrázek: Ummagumma, Public domain (Wikimedia Commons)

Oktávy a čárky u názvů not

Aby se poznalo, které c je které, dělí se tóny na oktávy a ty mají v češtině vlastní jména. Klavír s 88 klávesami začíná tónem A2 a končí tónem c5.

OktávaZápisKde ji najdeš
subkontraA2, B2, H2první tři klávesy klavíru
kontraC1 až H1hluboké basy, nejnižší struna kontrabasu E1
velkáC až Hbasový klíč pod osnovou a na spodních linkách
malác až hbasový klíč nahoře, mužský hlas
jednočárkovanác1 až h1houslový klíč dole, ladicí a1 = 440 Hz
dvoučárkovanác2 až h2houslový klíč nahoře, sopránová zobcová flétna
tříčárkovanác3 až h3nad houslovou osnovou
čtyřčárkovanác4 až h4nejvyšší oktáva klavíru
pětičárkovanác5poslední klávesa klavíru

Čárky se v tištěných textech často píší jako číslo vpravo nahoře (c¹) nebo jen za písmeno (c1). Obojí znamená totéž. Na klavíru online si můžeš každou oktávu poslechnout.

Co dalšího v osnově najdeš

Kromě not se na osnovu píše několik značek. Čte se v tomto pořadí zleva doprava.

  1. Klíč na začátku každého řádku určuje jména not.
  2. Předznamenání, tedy křížky nebo béčka hned za klíčem, platí po celé skladbě. Vysvětluje je návod křížky a béčka.
  3. Taktové označení, dvě čísla nad sebou (například 3/4), je jen na začátku skladby nebo tam, kde se takt mění. Více v návodu takt a rytmus.
  4. Taktové čáry svisle přes osnovu dělí skladbu na takty.
  5. Repetice, dvojitá čára se dvěma tečkami, znamená opakování úseku.
  6. Koncová čára, tenká a tlustá čára za sebou, označuje konec skladby.

Klavírní osnova

Klavír, varhany a harfa používají dvě osnovy nad sebou spojené svorkou. Horní je obvykle v houslovém klíči pro pravou ruku, dolní v basovém klíči pro levou. Taktové čáry procházejí oběma osnovami najednou, takže je vidět, co obě ruce hrají současně. Mezi osnovami leží c1, které patří oběma. Jak takové noty číst, ukazuje návod noty na klavír pro začátečníky.

Osnovy, které vypadají jinak

Ne každý zápis s linkami je notová osnova v pravém smyslu. Kytarová tabulatura má šest linek a každá znamená jednu strunu, nejtenčí nahoře. Čísla na linkách neukazují tón, ale pražec. Tabulatura pro ukulele má čtyři linky, pro basovou kytaru čtyři. Bicí se píší do běžné pětilinkové osnovy, ale s neutrálním klíčem (dvě svislé čárky) a každá linka nebo mezera patří jinému bubnu či činelu. Pro jeden nástroj bez určité výšky, třeba triangl nebo tamburínu, stačí jedna linka.

Jak správně psát noty do osnovy

Když si noty opisuješ nebo skládáš, dodržuj pár pravidel, aby je kdokoli jiný přečetl bez zaváhání.

  • Hlavička je mírně šikmý ovál. Na lince ji linka protíná uprostřed, v mezeře se dotýká obou linek.
  • Nožička noty pod třetí linkou směřuje nahoru a stojí vpravo od hlavičky.
  • Nožička noty nad třetí linkou směřuje dolů a stojí vlevo od hlavičky.
  • Nota na třetí lince má nožičku obvykle dolů.
  • Délka nožičky je zhruba tři a půl mezery, tedy asi jedna oktáva.
  • Noty v taktu rozmisťuj podle délky. Celá nota zabere víc místa než čtvrťová.

Do sešitu použij notový papír se šířkou osnovy aspoň 8 mm, menší se pro začátečníka špatně píše i čte. Notové sešity se v papírnictví prodávají běžně, prázdnou osnovu si můžeš také vytisknout.

Proč má osnova právě pět linek

Linky do not zavedli středověcí písaři, aby bylo vidět, o kolik melodie stoupá. Benediktinský mnich Guido z Arezza v 11. století rozšířil čtyřlinkovou osnovu, na které se dodnes zapisuje gregoriánský chorál. Pět linek se pro většinu hudby ustálilo v 16. a 17. století. Pět linek s pomocnými linkami pokryje rozsah lidského hlasu nebo jednoho nástroje a oko je ještě přečte najednou, šest a víc linek už splývá.

Cvičení na osnovu

  1. Nakresli osnovu s houslovým klíčem a do každé linky a mezery napiš jednu celou notu zdola nahoru. Ke každé připiš jméno.
  2. Zakryj jména a čti noty nahlas. Pak totéž pozpátku shora dolů.
  3. Napiš notami slova, která jdou složit z písmen c, d, e, f, g, a, h. Například „dech“, „hádá“ nebo „facha“. Kamarád nebo dítě je pak musí z not přečíst.
  4. Zahraj, co čteš. Na klavíru nebo flétně zahraj noty z osnovy a poslouchej, jestli melodie stoupá tam, kde stoupají noty.

Časté otázky

Kolik linek má notová osnova?

Pět linek a mezi nimi čtyři mezery. Počítají se zdola nahoru, první linka je nejníž.

Jak se jmenují noty na linkách?

V houslovém klíči zdola e1, g1, h1, d2, f2. V basovém klíči G, H, d, f, a. Bez klíče jména not určit nejde.

Co jsou pomocné linky?

Krátké linky nad nebo pod osnovou pro tóny, které se do pěti linek nevejdou. Nejznámější je pomocná linka pod houslovou osnovou s tónem c1.

Proč se nota h jmenuje h, a ne b?

Čeština převzala německé názvy tónů. Tón, kterému angličtina říká B, je u nás H, a písmeno b znamená tón o půltón nižší, v angličtině B flat.

Co se naučit po notové osnově?

Délky not, abys věděl, jak dlouho který tón držet. Pokračuj návodem délky not a pomlky a pak si přečti celý postup jak číst noty.

Noty na první hraní

Další návody