Intervaly

Redakce noticky.net · 1. 11. 2026

Reklama

Interval je vzdálenost mezi dvěma tóny. Pojmenovává se latinskou řadovou číslovkou podle počtu stupňů (prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima, oktáva) a přesnou velikost určuje počet půltónů: například velká tercie má 4 půltóny, malá tercie 3. V této lekci se naučíš intervaly spočítat v notách a poznat sluchem.

Jak se interval počítá

Interval se počítá včetně obou krajních tónů. Od c k e jsou tři stupně (c, d, e), takže je to tercie. Od c ke g pět stupňů (c, d, e, f, g), tedy kvinta. V notách to jde ještě rychleji: když jsou obě noty na linkách nebo obě v mezerách, je mezi nimi lichý interval (tercie, kvinta, septima). Když je jedna na lince a druhá v mezeře, je interval sudý (sekunda, kvarta, sexta, oktáva).

Stupňů	Název	Příklad od c
1	prima	c–c
2	sekunda	c–d
3	tercie	c–e
4	kvarta	c–f
5	kvinta	c–g
6	sexta	c–a
7	septima	c–h
8	oktáva	c–c1

Intervaly větší než oktáva se jmenují nona (9), decima (10) a tak dál. V běžných písničkách na ně narazíš jen výjimečně.

Velké, malé a čisté intervaly

Samotný název nestačí. Tercie c–e a tercie e–g mají obě tři stupně, ale zní jinak, protože c–e má 4 půltóny a e–g jen 3. Proto se intervaly ještě přesněji označují.

Čisté jsou prima, kvarta, kvinta a oktáva. Ty mají jen jednu „správnou“ velikost.
Velké a malé jsou sekunda, tercie, sexta a septima. Malý interval je o půltón menší než velký.
Zvětšený interval je o půltón větší než čistý nebo velký, zmenšený o půltón menší než čistý nebo malý.

Interval	Zkratka	Půltónů	Od c	Poznáš ho podle
čistá prima	č1	0	c–c	začátek Ódy na radost (e–e)
malá sekunda	m2	1	c–des	Óda na radost, druhý a třetí tón (e–f)
velká sekunda	v2	2	c–d	začátek Tiché noci (g–a)
malá tercie	m3	3	c–es	Brahmsova ukolébavka (e–g), dolů Skákal pes (g–e)
velká tercie	v3	4	c–e	začátek Na krásném modrém Dunaji (c–e)
čistá kvarta	č4	5	c–f	Svatební sbor z Lohengrina (g–c)
zvětšená kvarta, zmenšená kvinta (tritón)	zv4, zm5	6	c–fis, c–ges	napjatý, nestabilní zvuk
čistá kvinta	č5	7	c–g	Twinkle Twinkle (c–g)
malá sexta	m6	8	c–as	obrat velké tercie
velká sexta	v6	9	c–a	obrat malé tercie
malá septima	m7	10	c–b	vrchní tón septakordu C7
velká septima	v7	11	c–h	půltón pod oktávou, ostrý zvuk
čistá oktáva	č8	12	c–c1	Happy Birthday, začátek třetího řádku (g–g1)

Intervaly v durové stupnici

Užitečná pomůcka: od základního tónu durové stupnice ke všem jejím tónům vedou jen velké a čisté intervaly. V C dur je c–d velká sekunda, c–e velká tercie, c–f čistá kvarta, c–g čistá kvinta, c–a velká sexta, c–h velká septima a c–c oktáva. Když tedy chceš zjistit interval třeba d–fis, představ si stupnici D dur. Fis v ní je, takže d–fis je velká tercie. Kdyby tam bylo d–f, je o půltón menší, tedy malá tercie. Jak stupnice fungují, vysvětluje lekce stupnice.

Obrat intervalu

Když spodní tón intervalu přeložíš o oktávu nahoru, vznikne obrat. Platí dvě jednoduchá pravidla:

Čísla dávají dohromady 9: tercie se obrátí v sextu (3 + 6), kvarta v kvintu (4 + 5), sekunda v septimu (2 + 7).
Velký se mění v malý a naopak, čistý zůstává čistý, zvětšený se mění ve zmenšený.

Příklad: c–e je velká tercie. Obrat e–c1 je malá sexta. Obraty se ti budou hodit v další lekci o akordech.

Jak intervaly poznat sluchem

Nejlepší metoda je spojit si každý interval se začátkem písničky, kterou dobře znáš. Tabulka výše má u většiny intervalů příklad z not na noticky.net. Pusť si píseň, zazpívej si první dva tóny a pak je zahraj na klavíru online.

Další pomůcka je „barva“ intervalu:

Prima, oktáva, kvinta a kvarta zní prázdně a stabilně. Říká se jim dokonalé konsonance.
Tercie a sexty zní libozvučně a plně. Proto se dvojhlas zpívá a hraje v terciích.
Sekundy, septimy a tritón zní napjatě, chtějí se „rozvést“ do klidnějšího intervalu.

Cvičení

Počítání v notách. Otevři noty Skákal pes a urči interval mezi každými dvěma sousedními notami v prvních čtyřech taktech. Nejdřív jen číslo (tercie, sekunda), pak i velký, nebo malý.
Půltóny na klavíru. Na klavíru online zahraj od c všech 12 intervalů z tabulky a nahlas je pojmenuj. Pak totéž od g a od d. Každý den 5 minut.
Písničky. Zazpívej začátky písní z tabulky a ke každému řekni název intervalu. Celou tabulku 2× denně po dobu jednoho týdne.
Obraty. Napiš si obraty k intervalům v3, m3, č4, v2, m7. Ověř je na klaviatuře počítáním půltónů (obě čísla půltónů dávají dohromady 12).
Sluchová hra ve dvou. Jeden zahraje dva tóny, druhý hádá, jestli je to tercie, kvinta, nebo oktáva. 10 kol, pak přidej sekundu a kvartu.

Typické chyby

Počítání bez prvního tónu. c–e není sekunda, ale tercie. Oba krajní tóny se započítávají.
Záměna h a b. c–h je velká septima (11 půltónů), c–b malá septima (10 půltónů).
Ignorování posuvek. d–f a d–fis jsou obě tercie, ale jedna malá a druhá velká. Vždy se podívej na předznamenání.
Čistá tercie. Neexistuje. Tercie je velká nebo malá. Čisté jsou jen prima, kvarta, kvinta a oktáva.

Časté otázky

Kolik půltónů má kvinta?

Čistá kvinta má 7 půltónů, například c–g nebo d–a.

Jaký je rozdíl mezi velkou a malou tercií?

Velká tercie má 4 půltóny (c–e) a zní jasně, durově. Malá tercie má 3 půltóny (c–es) a zní tmavěji, mollově. Podle tercie nad základním tónem se rozlišují durové a mollové akordy.

Co je tritón?

Interval o šesti půltónech, tedy přesně polovina oktávy. Je to zvětšená kvarta (c–fis) nebo zmenšená kvinta (c–ges). Zní napjatě a objevuje se v septakordech.

K čemu jsou intervaly dobré?

Z intervalů se skládají akordy a stupnice. Kdo je zná, rychleji čte noty, snáz hraje podle sluchu a rozumí transpozici.

V další lekci poskládáš z tercií akordy a naučíš se jejich obraty: Akordy, kvintakord a obraty.